Psalo se o nás

Titulek: Kde končí legrace a začíná trápení spolužáků?
Autor: MILAN HOLAKOVSKÝ
Pramen: Deníky Bohemia
Rubrika: Střední Čechy
Datum: 2007-06-23

Kladno, Praha/Spolužačce Nikole neustále bere věci a pořád ji šikanuje. Prosím o zjednání nápravy. Přesně tahle slova obsahovala poznámka, kterou v žákovské knížce před týdnem objevila maminka deváťáka Hynka. "Máš to podepsat," podával jí propisku s úsměvem od ucha k uchu. A když se máma ošívala, prostě text v žákovské přeškrtal. Vyšlo přitom najevo, že "poznámku" nepsali učitelé. Autorem nebyl nikdo jiný než sama spolužačka Nikola.
Z Hynkova chování bylo na první pohled zřejmé, že jde o legraci. A ve školní třídě, které se zanedlouho chystají dát nadobro sbohem, se asi všichni dobře pobavili. Něco podobného by ale stejně dobře mohlo být varovným příznakem svědčícím o skutečné šikaně. "Záleží na kontextu," řekl Deníku Martin Klouda z telefonické Linky bezpečí, kam se děti kvůli problémům se školní šikanou obracejí stále častěji. Za posledních pět let se počet takovýchto hovorů zdvojnásobil. Za loňský rok jich bylo 1045, v průměru čtyři denně; před koncem školního roku přitom volajících výrazně přibývá. Nejčastěji telefonují děti mezi 12 a 14 lety. A zřejmě se jejich počet bude dál zvyšovat, jak ukazují třeba zkušenosti z Německa. Na podobné lince tam je podíl hovorů o psychickém i fyzickém týrání mezi spolužáky dvakrát větší než u nás.
"Sám mohu říci, že jsme na základní škole taky pěkně blbli," podotkl Klouda k "poznámce" napsané žákyní Nikolou. Moc dobře ovšem ví, že něco podobného může být nejen úžasná legrace pro všechny zúčastněné, ale i projev vážných problémů. "Je rozhodující, jaký je vztah obou stran. Zda jde o vzájemné škádlení, anebo je na jedné straně agresor a na druhé oběť bez možnosti se bránit," konstatovala Ivana Šatrová z Nadace O2. Ta se s Linkou bezpečí v boji proti šikanistům spojila teprve před měsícem - hledáním způsobů, jak bojovat se vzájemným trýzněním mezi spolužáky, se ale zabývá už třetí rok.

Pětina dětí trpí den co den
Však je také důvod! Různou formu šikany podle průzkumů někdy pocítilo na vlastní kůži 40% žáků základních škol. Nemusí jít přitom pouze o fackování, kopání či škrcení nebo o ničení věcí oběti. To bývá asi desetina případů. Nejčastější jsou nadávky, urážky, posměšky a rozšiřování pomluv - případně také důsledné ignorování spolužáka, jemuž nikdo ani neodpoví na pozdrav. Občas se vyskytnou i případy omezování osobní svobody, kdy agresor například nedovolí jít oběti na záchod. Pětina dětí, celých 21 %, přitom ústrky, posměšky nebo dokonce fyzické násilí zažívá každý den!
Varující je i údaj, že ve 21% případů šikanovaným nikdo nepomohl. Jinak nejčastěji v jejich prospěch zasahují učitelé (25 %) a kamarádi (také 25 %); rodiče zjednali nápravu ve 12% případů.

Škola bez šikany neexistuje
"V jisté formě existuje šikana na každé škole," upozornil etoped a psychoterapeut Michal Kolář, který se psychickým a fyzickým trýzněním v dětských kolektivech zabývá už pětadvacet let. Největším varováním je prý tvrzení kantorů, pokud prohlásí, že na jejich škole šikana není. Znamená to, že tam nejen bují, ale navíc před ní všichni zavírají oči a problém neřeší.

Útočit i být obětí může kdokoli
Obětí šikany stejně jako útočníkem se může stát kdokoli. Tloušťka, barva pleti nebo sociální původ nejsou rozhodující. "Někomu se druzí posmívají kvůli tomu, že pochází z bohaté rodiny, jinému proto, že je chudý a nemůže si dovolit to co ostatní," vysvětluje zkušený konzultant Klouda. Pro děti, které na Lince bezpečí hledají pomoc, je podle něj důležité, že si o problému mohou s někým popovídat, vyjádřit své emoce. "Zvlášť ve chvíli, kdy rodiče nemají čas, dítěti říkají, že si to má vyřešit samo, a ve škole nikdo nechce o ničem slyšet," připomíná.

Poradí, ale udání policii nepošlou
Samotná linka ale problém nevyřeší. Nezabývá se jím totiž dlouhodobě. V krizové chvíli, kdy se situace může jevit jako bezvýchodná, protože vzepřít se násilí není dost dobře možné, ale poskytne podporu - a hlavně cenné rady: jak dál postupovat. "Často dítě ani nenapadne, že problém šikany mohou řešit rodiče nebo jiní příbuzní se školou," dělí se Klouda o svou zkušenost. "Můžeme také volající odkazovat na pracoviště, která se daným tématem zabývají. Policie je ovšem až ta nejzazší možnost. Není na práci s dětmi školená tak jako třeba sociálka."

Kde pomohou

Linka bezpečí 800 155 555
Bezplatná linka pro děti a mladistvé do 18 let (studenty do 26 let) dostupná po celých 24 hodin, jejíž konzultanti pomáhají hledat řešení v těžkých životních situacích

Internetová linka bezpečí ilb@linkabezpeci.cz
Konzultant je s dítětem v kontaktu prostřednictvím e- mailu (vhodné pro děti s vadou řeči či sluchu nebo pro ty, které přímo komunikují obtížně a lépe se vyjadřují písemnou formou; mohou využívat i děti v zahraničí)

Linka bezpečí Online chat.linkabezpeci.cz
Rady konzultantů dostupné prostřednictvím online debaty po internetu

Linka vzkaz domů 800 111 113

domova byly vyhozeny; v provozu denně od 8 do 22 hodin. Je také možno volat na mobil 724 727 777, avšak hovor je zpoplatněn běžným tarifem. Operátoři zajistí předání vzkazů mezi uprchlíkem a rodinou, mohou také zprostředkovat pobyt v zařízení typu azylový dům

Rodičovská linka 283 852 222
Určeno rodičům, kteří se potřebují poradit při problémech s výchovou. V provozu vždy v pondělí (13 až 16 hodin) a ve středu (16 až 19 hodin) a mimořádně v době předávání vysvědčení. Volají i lidé s podezřením z týrání, zneužívání nebo zanedbávání dětí z okolí. Platí se běžný tarif

Internet Helpline www.internethelpline.cz
Asistence pro oběti internetové kriminality - především zneužívání anonymní komunikace k lákání dětí na schůzku, nabídky pornografie, vyhrožování

Varující signály pro rodiče
Dříve veselé dítě je náhle uzavřené, plačtivé, smutné, apatické
Ze školy dítě nechodí nejkratší cestou, ale mění trasy nebo žádá odvoz autem; do školy vyráží neochotně a až na poslední chvíli
Odřeniny, škrábance a modřiny nedovede rozumně vysvětlit
Má poztrácené nebo poničené věci, potrhaný nebo znečištěný oděv
Školní prospěch se nevysvětlitelně zhoršuje, klesá schopnost soustředění
Dítě přichází ze školy hladové, i když mělo svačinu nebo peníze na ni
Chybí kontakt s kamarády - vzájemně se nenavštěvují, nikdo ani nezavolá
Školák doma krade peníze nebo dlouhodobě žádá vyšší částku než dostává obvykle
Nečekaně a zdánlivě bez důvodu se probouzí agresivita vůči sourozencům nebo jiným slabším dětem

Foto - PORADÍ, CO DĚLAT. Často se na nás děti obracejí s věcmi, které by spíš měly řešit s policií, říká ředitel Sdružení Linka bezpečí Martin Balcar. Posláním linky není problém vyřešit, ale dětem, které se ocitly v krizové situaci, nabídnout okamžitou první pomoc. Volající tak konzultanti směrují tam, kde mohou najít pomoc. A rozhodně neplatí, že by o případech informovali policisty. Ani nemohou - o dětech žádajících pomoc totiž nevědí víc, než jim ony samy prozradí. "Pokud nevystoupí z anonymity, nevíme kdo to je ani kde je. A může nám kdykoli položit telefon," připomněl ředitel.