Dům splněných přání
Kdo řekl, že dětství je báječná doba? Jak pro koho
Na kraji Prahy 6 je jeden domeček, v tom domečku stoleček, na stolečku… sešit s rozepsaným úkolem. Patří Přemkovi. Třeťák Přemek pobývá v domku se svým starším bratrem Zdeňkem. Není to jejich domov, a když, tak pouze na přechodnou dobu. Maminka kluků se potýká s alkoholem. V čase, který tráví v protialkoholní léčebně, Přemek se Zdeňkem přicházejí sem. Do Azylového domu Přemysla Pittra pro děti.
Stavitel Přemek
Když maminku Přemka a Zdeňka znovu přemůže démon alkoholu, Přemkovi na ní nejvíc vadí, „že se kejve a nadává tátovi a bráchovi.“ Teď se máma léčí a Přemek je nadšený z nové školy na Ruzyni. Našel si tam holku. Ukazuje fotku dlouhovlasé brunetky, druhandy. „Mám tři přání,“ říká Přemek. „První přání je, abych se oženil se svou holkou a abych s ní měl jedno nebo dvě děti. Druhý, abych měl sporťák a miliardy. Třetí, abych měl dům a rodinu v něm. Mámu, tátu, bráchu a svoji holku a děti.“
Kouzelník Filip
Co chce třináctiletý Filip? Hlavně se vyučit kouzelníkem v Čárách a kouzlech. Už teď ovládá všechny kouzelné formule. Pak by se chtěl přenést do země elfů. Umí elfsky. Elfštinu se naučil z filmové trilogie Pán prstenů. V reálném světě, kde se mu zjevně příliš nelíbí, se už podruhé ocitl v azylovém domě. Jeho maminka se znovu provdala a s otčímem to doma neklape. Filip se o něm vyjadřuje lakonicky: „Je to magor, šílenec. Hraje si na frajera.“
Proč myslíš, Filipe, že to neklape? „Protože to není můj táta, je to cizí chlap. Vůbec do naší rodiny nepatří. Pořád na mě řve a když bouchne dveřma, málem vypadne sklo. Mám chuť mu říct něco do očí. Starší ségra Jitka, ta ho dobře zastrašila. Sáhneš na mě ještě jednou a skočím z okna. Pak si na ni netrouf. Já můžu taky skočit z okna, aspoň budu mít klid.“
…a Zuzka a Pavla a Helenka a …
V azylovém je také Zuzka a její bratr. Žili jenom s tatínkem, který si obě děti pořídil na stará kolena. Teď je vážně nemocný a sourozenci by situaci doma sami nezvládli, byť pomáhala ochotná sousedka a starší sourozenec. Zatím budou bydlet v azylovém domě a domů budou jezdit na víkendy, pokud to otcův zdravotní stav dovolí. A taky je tu Pavla, kterou maminka před pár dny vyhodila z domu, i když mrzne, jen praští. Na studenou zimu doplatila Helenka, která žila s maminkou v nevybavené zahradní chatce. Dlouho v azylovém domě nepobyla, protože musela do Motolské nemocnice se zánětem ledvin. A další a další a další děti a osudy. Ročně se jich tu vystřídá kolem padesáti, ambulantní služby zařízení využije dalších 70 dětí. Jo, život není peříčko. Ani když je vám třeba teprve jedenáct.
Azylový dům Přemysla Pittra pro děti provozuje občanské sdružení Dům tří přání. Zařízení rodinného typu poskytuje útočiště a profesionální pomoc dětem od tří do osmnácti let. Pomoc je určena rodinám, které se ocitnou v krizi, přicházejí sem děti, které řeší domácí problémy útěkem, mají poruchy chování a jiné potíže, ale přístřeší tu najdou i děti samoživitelek, které o své potomky nemohou nějaký čas pečovat – například kvůli nemoci. Občanské sdružení Dům tří přání získalo v grantovém řízení Nadace Eurotel 300 tisíc korun.
Text: Lucie Hniličková


