Aktuálně

Závěrem odborného setkání jsou následující doporučení:

• Navýšení počtu sociálních pracovníků zejména na obcích 3. typu by umožnilo zkvalitnit sociální práci s ohroženými rodinami i dětmi.
• Podpora multidisciplinárního přístupu odborníků v oblasti práce s rodinou. Překážkou bývá často nedostatečná síť a místní nízká dostupnost odborných pracovišť v mikroregionech.
• Podpora novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která mj. rozšiřuje možnosti práce s biologickou rodinou dětí, včetně nového institutu podpůrné pěstounské péče.
• Rozšířit kompetence MPSV ČR o oblast rodiny, ve smyslu střešního odpovědného ministerstva za komplexní rodinnou politiku. V tomto duchu odborníci vítají také rozšíření názvu na Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny.

V České republice žije v kojeneckých ústavech, dětských domovech a zvláštních zařízeních pro děti do 3 let okolo 2 000 dětí. Ročně je téměř stejný počet dětí propuštěn. Necelá polovina dětí je propuštěna do vlastní rodiny, dále jsou děti propouštěny do adopce, do jiné formy náhradní rodinné péče, do dětského domova, do ústavu sociální péče, příp. jinam. Tyto počty se od roku 2000 nijak zásadně nemění. Průměrné náklady na pobyt jednoho dítěte v kojeneckém ústavu za rok dosahují částky 249 207 Kč. Ve 199 zařízeních pro děti od 3 do 18 let se ročně pohybuje okolo 7 200 dětí, tyto počty jsou také stabilní a náklady na roční pobyt jednoho dítěte srovnatelné (činí 247 917 Kč).

Česká republika si v uplynulých letech vysloužila kritiku mezinárodních institucí (UNICEF, Innoncenti Research Centre-Florencie, 2003) v souvislosti s péčí o děti a rodiny. Výbor pro práva dítěte UNICEF opakovaně konstatoval, že v České republice chybí komplexní politika vztažená k dětem. V důsledku této absence v případě ohrožených a znevýhodněných dětí jednotlivá ministerstva nedostatečně koordinují své přístupy a chybí účinné kroky k řešení a prevenci špatného zacházení, týrání a zneužívání dětí v rodině, ve školách, v ústavních zařízeních. Stejně tak chybí prevence zaměřená na snížení počtů dětí odloučených od rodičů a opatření směřující ke zkrácení doby pobytu v ústavní péči jsou nedostatečná. Mezinárodní instituce doporučují multidisciplinární a týmový přístup.

STŘEP je nestátní nezisková organizace, která poskytuje od roku 1997 sociální služby rodinám s dětmi, které jsou v důsledku nejrůznějších obtíží ohrožené odebráním z rodin, nebo soud o jejich odebrání již rozhodl, ale je v jejich zájmu, aby se do kvalitativně lepšího rodinného prostředí mohly vrátit. Jeho programy vznikly jako reakce na vysokou institucionalizaci péče o sociálně znevýhodněné a zanedbávané děti a na absenci sociálních služeb, které by v rámci sociálně-právní ochrany státu pomáhaly dětem zlepšit podmínky v jejich rodině. Za dobu existence sdružení prošly jeho programy stovky sociálně ohrožených dětí.

Nadace Eurotel se od roku 2002 zaměřuje na podporu projektů, které přispívají ke zdravému vývoji dětí a mládeže a k jejich lepšímu duševnímu i tělesnému rozvoji. Jedná se například o organizování aktivit zaměřených na využití volného času či programů pro sociálně a zdravotně znevýhodněné děti a mládež, které napomáhají jejich snadnějšímu začlenění do společnosti. Nadace Eurotel je samostatnou nestátní neziskovou organizací. Jejím zřizovatelem je Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Nadace je financována převážně z prostředků darovaných společností Eurotel. V roce 2004 získala Telefónica O2 Czech Republic, a.s. za aktivity své firemní nadace prestižní cenu VIA BONA, která je veřejným uznáním za podporu obecně prospěšné činnosti. V žebříčku TOP FIREMNÍ FILANTROP se Telefónica O2 Czech Republic, a.s. v roce 2004 umístila na 3. místě dle absolutního objemu darovaných prostředků.